čtvrtek 29. září 2016

Prázdné místo - J. K. Rowling

Prázdné místo - J. K. Rowling
Rowlingová vydala tento román jako svou první neharrypotterovskou knihu. Navíc pod vlastním jménem na rozdíl od pozdějších detektivek, které vydala pod pseudonymem Robert Galbraith.

Je to román o malém městě Pegford kdesi v Anglii (možná to tam je někde specifikované, ale není to důležité). Městečko, jak už to bývá, je směsicí různých typů lidí a různých vazeb, sociálních a rodinných situací, ve kterých se budete prvních 300 stran naprosto ztrácet.

Příběh začíná, když Barry Fairbrother, radní městečka Pagford, najednou zemře a v radě se po něm uvolní místo. Tato událost najednou odkryje skryté antipatie, problémy a shnilá místa malebné vesničky.

Tahle Rowlingové první kniha pro dospělé čtenáře se mi líbila o dost víc než její detektivky. Naplno se tady uplatňuje její smysl pro vyprávění, i když se budete na začátku místy trochu nudit a ve jménech a příbuzenských vztazích se budete ztrácet. Od poloviny knihy nabere kniha spád a dokonce jsem byl spokojený i s koncem, který jinak v detektivkách vždycky spadl nesmyslně z nebe a nic to s vámi neudělalo. Tady si konec užijete.

Rowlingová načíná mnoho témat. Mě se asi nejvíce líbila postava Samanthy, čtyřicetileté ženy, která je se svým životem nespokojená a střípky ztraceného štěstí nachází v oblíbené popové kapele své dcery. Koupí lístky na koncert pod záminkou, že chce své dceři udělat radost, jenže jí zavolá matka kamarádky její dcery, že by na koncert chtěly jet holky sami a že aspoň nebude muset Samantha jet na nějakou debilní popovou kapelu. 

To je ovšem jen jeden - a to ještě vcelku utajený - exces. Líbání šestnáctiletého spolužáka své dcery je už horší :))).

Rowlingová mimo spoustu dalších témat předestírá zranitelnost dospělých lidí, kteří automaticky představují neměnnou stabilitu, a jasně ukazuje, že nespokojenost dělá dospělé možná stejně náchylné jako děti. Osudy několika teenagerů, které jsou naprosto rovnocennými hybateli děje, ukazují zvláštní věc - že dětství není nějaká nižší verze člověka, něco, co potřebuje upgradovat. Je to svébytná životní etapa, která jenom nepřetrvá - ale to ani dospělost. Neexistuje období života, které by oplývalo vším, co období předchozí a mělo ještě něco navíc. Vždycky něco podstatného obdržíme, ale také něco velmi podstatného ztratíme.

Jelikož jsem četl od Rowlingové všechny tři detektivky, tak jsem od Prázdného místa nic moc nečekal, ale byl jsem opravdu mile překvapen.

Hodnocení: 80%

ISBN: 978-80-259-0155-7

pátek 2. září 2016

Sever a jih - Elizabeth Gaskellová

Tohle není Sever a Jih, tohle je Sever a Jih. Tohle není Mitchellová, tohle je Gaskellová. Pokud jste neviděli sérii od BBC, pusťte si jí a knihu si dejte až potom.

Co k tomu říct. Průmyslová revoluce, viktoriánská Anglie, skvělé drama, umouněné ulice, sedření dělníci, bída, chudoba, kapitalismus, stávky... Ingredience tohoto známého románu jsou jasné a namíchané do tak perfektního mixu, že pokud se vám viktoriánská literatura vyloženě nepříčí, tohle je kniha pro vás.

středa 31. srpna 2016

Láska za časů cholery - Gabriel Garcí­a Márquez

Co si budeme povídat, jednou takhle můžeme dopadnout všichni. Všichni na ni můžeme čekat jedenapadesát let, devět měsíců a čtyři dny. Je potřeba se na to teoreticky připravit a přečíst si, jak to bude probíhat :).

Ještě jsem snad nikdy nečetl tak hladce odvyprávěnou knihu. Márquez je geniální vypravěč - abych si odbyl klišé, které o něm říkají všichni. A klišé je klišé proto, že je to pravda. Slova a věty tečou tak hutně, samozřejmě a hladce, že si to opravdu užíváte.

úterý 30. srpna 2016

Norské dřevo - Haruki Murakami

Norské dřevo - Haruki Murakami
Tak na začátku bych uvedl, že se mi Murakamiho poetika zrovna dvakrát nelíbí, nějak jí vnitřně nerozumím a vypadá to, že se Murakami zařadí po bok dalších světově úspěšných, uznávaných a oslavovaných spisovatelů, kteří mě neoslnili.

Chápu asi, co se chtělo Norským dřevem říct a nechci zase tvrdit, že by se mě to vůbec v žádném směru nedotklo, ale je to jako film, na který už se nikdy nepodíváte a který rozšířil vaše obzory v tom, co se vám nelíbí.

sobota 27. srpna 2016

Muži, kteří nenávidí ženy - Stieg Larsson

Muži, kteří nenávidí ženy - Stieg Larsson
První kniha série Milénium od Stiega Larssona. Samozřejmě jde o dobrou detektivku, ale superlativy budu šetřit, protože jsem s ní měl zásadní problém a to sice, že všechny postavy (snad až na jednu) byly nesympatické. Mikael Blomkvist - novinář, levičák, spící se svou kolegyní, která je vdaná a její manžel ho zve, aby s nimi strávil dovolenou. BrainFuck. To je kandidát na nejméně sympatickou hlavní postavu v dějinách literatury. Za nic na světě jsem se s ním nemohl ztotožnit a když to s ním bylo nahnuté, tak jsem mu přál, aby to schytal. Tím to ale nekončí, Lisbeth Salanderová je na tom stejně, ani ryba ani rak, ani ženská ani chlap. To už nešlo vůbec. Navíc je ta postava děsný klišé.

Jediná sympatická postava v knize je ta zavražděná.

úterý 16. srpna 2016

Jak jsem psal román 1.

Knihu jsem už sice dopsal (červenec 2016) a jsem ve fázi shánění nakladatele, ale rád bych popsal proces, kterým jsem prošel. V minulosti jsem tady na blogu psal takový malý seriál o tom, jak u mě psaní románu probíhá, ale zjistil jsem, že se hodně těžko píše o psaní a že vlastně není moc, co o tom napsat. Psaní je dost nudná a jednotvárná činnost. Chtěl bych to tentokrát udělat trošku jinak a spíš než popisovat proces, který je stejně tak složitý a nepopsatelný, že by si z toho asi nikdo nic nevzal, tak bych rád popsal, čím jsem prošel, jak se změnil můj pohled na určité věci, s čím jsem setkal a potýkal.

pondělí 11. července 2016

O psaní (memoáry o řemesle) - Stephen King

O psaní (memoáry o řemesle) - Stephen King

Stephen King je asi přesně typ člověka, od kterého chcete poradit. Zatímco o jiných uměleckých oborech se toho dá do příruček napsat hodně, psaní je tak trochu neuchopitelné. Proto ani tady nečekejte nějaké příliš konkrétní rady, natož zázračné postupy.

sobota 9. července 2016

Jméno růže - Umberto Eco

Jméno růže - Umberto Eco

Tuhle knihu jsem četl ve chvíli, kdy jsem měl čtyřicet horečku, takže některé bizarní ale vynikající pasáže mi připadaly ještě bizarnější a ne tak vynikající. Zrovna to padlo na Adsův sen o Aristotelově knize, okolo které se celá kniha točí, nicméně zážitek z knihy mi tak úplně nepokazilo, takže se pojďme podívat, o co že to jde.

čtvrtek 30. června 2016

Syn - Jo Nesbø

Syn - Jo Nesbø 
V této knize se hned ze začátku setkáte s velkým množstvím jmen a Nesbův styl čtenáře na velmi malém prostoru provede spoustou scén, takže jsem se ze začátku trochu ztrácel a nevěděl jsem, kdo je kdo, ale nakonec se to vykrystalizovalo. Hlavní postavy byly posléze jasné a vedlejší postavy bez hlubších propracování zapomenete a vůbec to nevadí. Nesbův styl psaní není triviální. Není v něm slovo navíc, dialogy jsou chytré a způsob vyprávění poskytuje velký prostor pro imaginaci (a občas i zmatení) čtenáře. Že je Nesbø zručný spisovatel s perfektně zvládnutým řemeslem je asi zbytečné říkat.

Na pozadí čistě detektivního příběhu sem tam problesknou naznačené sociální problémy, rozdíly mezi bohatými a chudými, sociální státní podpora v Norsku apod. Detektivní linie se točí kolem vězně Sonnyho Loftuse, který má ve vězení zvláštní pozici. Výměnou za dodávky drog na sebe bere obvinění za zločiny jiných. Vedle toho ještě funguje jako zpovědník, ke kterému si ostatní vězni chodí pro odpuštění. V "poklidu" by nejspíše dožil střídaje rauš z drog s výlety z věznice, na nichž údajně páchá svoje vraždy vzpomínaje na svého zkorumpovaného otce. Jednou se však do vězení dostává vězeň, který mu sdělí, že je všechno trochu jinak.

středa 22. června 2016

Ve službách zla – Robert Galbraith (J. K. Rowling)

Ve službách zla – Robert Galbraith (J. K. Rowling)

Ve většině recenzí se můžete dočíst, jak je nová Rowlingová skvělá. Všude slyšíte množství superlativů, ale musím říct, že jsem se nedočetl skoro nic o tom, proč si to recenzenti myslí. Co je tak skvělého na této už v pořadí třetí detektivce? Nabízím vám trochu jiný pohled na tuto vychvalovanou knihu. Předem bych chtěl varovat před spoilery.